Rubriky
Nezařazeno

Topo

Pokud vyrážíte na novou ferratu, je dobré si udělat přípravu předem.
K tomu ideálně poslouží tzv. „topo“ cesty neboli popis, jak vypadá vlastní ferrata, ale také jak dlouho k ní půjdete a jak dlouhý je sestup.

Na obrázku je přehledné znázornění tří cest na Vodní bráně u Semil.

Zdroj: www.vodni-brana.cz

Velmi časté je zakreslování cest do fotografie stěny, zde např. dvě cesty na oblíbený Triglav ze serveru bergsteigen.com:

Zdroj: www.bergsteigen.com

Tady už jsou velmi podstatné právě údaje nejen o obtížnosti vlastní ferraty, ale také o přístupu a sestupu.

Rubriky
Nezařazeno

Průvodce

Kdo nás může vzít na ferratu? To je celkem ošemetná otázka. Ve skutečnosti vás na skálu může doprovodit kdokoli, komu důvěřujete. Pokud chcete pro několik prvních cest nabrat cenné zkušenosti, máte možnost oslovit buď kamaráda, který leze (chodí) ferraty, nebo se obrátit na školeného profíka. A tady to začíná být zajímavé.

Varianta kamarád

Pokud čtete outdoorové časopisy, např. ve Světě outdooru o ferratách píše jeden z opravdových profíků, co se horského vůdcovství týká – horský vůdce UIAGM Vojta „Watt“ Dvořák. Ten opakovaně říká, že ferraty jsou jedno z míst, kde nejrychleji roste sebejistota. Poprvé se člověk rozkouká, podruhé už si je jistý a potřetí už vede nováčky. Je tedy vlastně s podivem, že úrazů a nehod je na ferratách tak málo.

Instruktor Olda Veselý nás upozornil, že tento způsob je samozřejmě nejčastější; člověk radí na základě vlastních zkušeností. Pokud by se ale něco stalo při takovéto kamarádské výpravě, může přijít ke slovu institut osoby poučené, tedy že člověk s největší zkušeností se i bez smluvního ujednání stává odpovědným za skupinu a průběh výpravy.

Průvodce

Na webu najdete desítky agentur, cestovních kanceláří a průvodců nabízejících ferratové kurzy a zájezdy. Kdo je ale smí opravdu nabízet? Podle živnostenského zákona vlastně skoro nikdo. Nejčastější nabídky jsou od horských průvodců. To je vázaná živnost, k jejímuž získání vede cesta buď přes školu, nebo přes rekvalifikační kurzy MŠMT ČR a následnou čtyřletou praxi. Jenže v případě ferrat to má háček, ba obří hák. Průvodcovská činnost horská zahrnuje vedení klientů v horském prostředí, ale s vyjmutím ledovců a používání horolezeckých pomůcek.

Ty v horách smějí používat pouze horští vůdci. To jsou profíci jako již zmiňovaný Vojta Dvořák nebo třeba Zdeněk „Háček“ Hák. Je jich v ČR asi třicet.

Samozřejmě existuje řešení, a to je dvojjediná osoba horského průvodce a instruktora skalního lezení (opět s certifikátem MŠMT ČR). Takovýto jedinec vás v roli horského průvodce na srazu vybaví potřebným vybavením, provede instruktáž, přivede na nástupní místo vyhlídnuté ferraty, zde se promění v instruktora skalního lezení a provede vás přes železnou cestu. Na jejím konci se opět změní v horského průvodce a bezpečně vás dovede do cíle.

Je to složité? Ano. Ale zeptejte se raději i jinde, já dělám chytrého na základě kurzu, který právě absolvuji, a přiložených studijních materiálů.

Takže?

A kdo že vás tedy na ferratu vezme? Je to hned na začátku. Ten, komu věříte. Jsme dospělí a rozhodovat bychom se měli sami tak, abychom nepřivedli do rizikových situací sebe ani nikoho dalšího.

Nakonec je důležité říct, že každý stát má svoje pravidla, kdo vás na VF vést může a jak se získávají jednotlivé licence. Neprohloupíte, pokud se v případě komerční akce svěříte do ruky průvodci s mezinárodní licencí UIMLA nebo UIAGM.

Rubriky
Nezařazeno

Proč jít na ferratu?

No, protože tam chodí všichni okolo a fotky dobře vypadají na instáči, ne? Ne. Na ferratu jděte, pokud máte rádi hezké výhledy, nebojíte se výšek a máte alespoň základní fyzičku. Pokud vám nedělá dobře vyjít po roštovém schodišti do krámku vedle, běžte po turistické značce na vyhlídkové místo. Tam ty fotky budou taky skvělé.

Poslední dobou se mezi turisty ferratisty rozmáhá poměřování, kdo vylezl těžší ferratu. Já to vidím jinak – na skálu jdu proto, abych něco viděl. Nezvyklý pohled na město, na řeku nebo prostě jen tak na okolní lesy (nejlepší varianta).

Pastýřská stěna Děčín

Samozřejmě motivací může být i chuť zkusit něco nového, překonat sám sebe. Ale zejména v tom druhém případě zvažte, kde a s kým budete své limity překonávat. Přes velmi dobrou dostupnost a okolím zdůrazňovanou snadnost se pořád jedná o rizikový sport
v nepřístupném terénu. Většina horských vůdců (to jsou ti, kdo jsou
v horách opravdu doma, v Čechách jich je pár desítek) vám potvrdí, že je s podivem, že nehod a úrazů je na ferratách tak málo. Chovejme se proto ostražitě, ať tato bilance zůstává příznivá i nadále.