Znáte své dítě? Tak znáte i odpověď. Pokud lezete a potomek chce taky, nic tomu nebrání. Stačí jen dodržovat pravidla. Pokud to jdete sami zkusit, tak naopak, tady je potřeba hodně přemýšlet a myslet na důsledky. Píšu to poněkolikáté, jde o zábavu a bavit se musí všichni.
Tyto stránky tvořím pro hledače informací. Lezci sem asi nezabloudí a pokud ano tak zas půjdou dál. Ale stručně, partnerská kontrola, v tomto případě rodičovská kontrola, aktuální podmínky (sorry ale poslední dobou používané „podmínka“ mi trhá duši), schopnosti všech zúčastněných. Děti vážící méně než 40 kg je potřeba jistit lanem, pokud nevíte jak, opravdu vyražte s někým kdo to umí!
První impulz by měl vyjít od dítěte. Určitě nemá cenu tahat na kopec dítě které se bojí při výstupu na rozhlednu a snažit se tak něco překonávat. Zrovna tak není dobré na ocelovém laně začít trénovat pozornost. Hyperaktivní dítě tu stěnu přeleze nejspíš jako nic, ale musí také uržet pozornost na bezpečnost při přecvakávání.
Pořád si nejste jisti? Pak platí stejná rada jako u testování vlastních možností. Vyražte nejprve na cvičnou ferratu (a to fakt není Děčín), nebo třeba do lanového parku, kde se budete pohybovat relativně nízko a v dosahu pomoci.
A kdy to začít zkoušet? Děti pohybující se na horách od mala jsem viděl lézt snad od čtyř, pěti. Soukromě si myslím že do deseti, dvanácti se bohatě zabaví na normálních turistických cestách daleko líp, později naopak ocení překonání překážek.
Nikdy nepodceňujte náročnost přístupu a sestupu z ferraty, mnohdy tato obtížnost představuje větší nebezpečí než samotná ferrata.
